peak Devadesátky
newsletter o věcech, které zajímají pravděpodobně jen mě. o jídle, médiích nebo o tom, kdo si může dovolit interpretovat 90s.
jestli si v osm zapnete Devadesátky, krása, taky se mi moc líbí. jen mám pocit, že v těch stejných případech ležím už poslední tři roky. nějak to ve mě otevřelo devadesátkový vortex, takže pyré letter se dnes pokusí popasovat s tím, zda ta naše 90s vlna není nějak jednorozměrná a přešlá, proč se devadesátky propsaly do módy a připomene také krutou pravdu – že děti jsou největší materialisti.
odvážit se k devadesátkám
Devadesátky na ČT jsou hit. druhý díl Král diskoték o Ivanu Jonákovi minulou neděli sledovalo přes 2 miliony lidí. Respekt tasil devadesátkovou obálku a připomíná práci Jaroslava Spurného, iVysílání nabízí ještě Polosvět s Jaroslavem Kmentou a na Seznam Zprávách už dva roky jedeme České podsvětí s Pepou Klímou, mimochodem stále jasně nejposlouchanější podcast z celé naší nabídky.
kamarádka Johana prodala přes 10 tisíc výtisků nostalgické knihy Devadesátky, kde je nejlepší fotodokumentace z otevření prvního Mekáče ve Vodičkově. na 90s si dělá nároky i Jindřich Šídlo, na politické historii a kultuře devadesátých let si společně Janem Dobrovským postavili úspěšný podcast. AnnetX natočila svůj poslední klip skrz fisheye a všichni sháníme kvalitní a odpovědné fleecovky na horské túry. když nejmladší český miliardář Jan Bednář v létě oslavoval třicátiny na Žofíně, téma bylo… jop, devadesátky.
vypadá to, že neexistuje éra, který českou společnost fascinovala víc a o které by se zároveň tak dobře hádalo na Twitteru. porevoluční nadšení vs. mafiáni, pracovité svobodné podnikání vs. krádeže během privatizace, Stouni na Hradě vs. kauza Olovo (já vím, to bylo v květnu 2000, ale nekažte mi to). doba, kdy bylo možné to nejlepší i nejhorší z obou světů.
vzhledem k věku a prožité zkušenosti mi na devadesátky přísluší pohlížet nostalgicky. základka, flétna, keramika, Chorvatsko. do toho se ale může občas vkrást trauma z kvetoucího kapitalismu (ha!) a přílivu značkovosti. trochu to přeháním, ale pokusím se vysvětlit: materialismus byl na dosah, ale jako 8letý dítě jsem si ho ještě nemohla moc užít.
peněz jsme měli spíš míň než víc. většina z nich šla do bydlení a jeho vylepšování. chodit jen tak na večeři do restaurací? jednou ročně. nové oblečení? naprosto výjimečně, většina mé garderoby na základce byla ze sekáče, carefully curated by babička Jitka. stejně tak sportovní vybavení i většina hraček. vůbec si nestěžuju, pouze popisuju realitu naší rodiny, která v 90. letech všechny peníze vkládala zpátky do budování vlastního domova a jedné pěkné dovolené ročně. jen to tričko Kenvelo, značkový džíny a PlayStation, co měli spolužáci, tehdy prostě nebyly, no.
o to vtipnější mi přijde návrat devadesátkové módy, který prosakuje poslední tři, čtyři roky. teď je to vlastně vůbec poprvé, co můžu do 90s vplout naplno a osahat si je. zase jsme u těch peněz, ale kdybych se rozhodla škrtnout rozpočet na jídlo a odkládání do železné rezervy, mohla bych teoreticky utrácet třeba za rozkošné kabelky a trička se šňůrkovým výstřihem od Jacquemus a konečně vypadat skoro jako Laetitia Casta.
na příkladu návrháře, že který za touhle francouzskou značkou stojí, se dá dobře ilustrovat, proč se devadesátky vrací do módy i mezi mladší generací. Simon Porte Jacquemus je ročník 1990. v podcastu Le Monde vypráví, že v dětství ho fascinovalo a) jeho matka, její styl a oblečení, b) televize, před kterou byl schopný prosedět hodiny. bavily ho hlavně reklamní bloky. jak se to propojuje do módního trendu, dodávají New York Times:
You may feel as if the ’90s are dominant at the moment in part because designers are generally fascinated with the clothing they grew up with and that formed their aesthetics. That means that as millennials increasingly grab attention and creative director positions (and there are a lot of them), they’d inevitably want to try their hands at reinventing the influences of their youth.
zpátky od módní alchémie k českým devadesátkám v (pop)kultuře. je zajímavé porovnávat, jak je interpretují ti, kteří je sami prožili a pomáhali tvořit (režisérům Devadesátek i Polosvěta je kolem padesáti), a ti, kteří je v tu dobu zažili jen jako nesvéprávní umsrkanci, nebo je nestihli. když se o to občas pokusí, dostanou obvykle přes prsty, že jsou málo uctiví, moc povrchní a vůbec – nezažili jste to a na těch Kjůrech jste v srpnu '90 nebyli, tak se ani nesnažte, jo?
jestli někdy nastal peak ohlížení do devadesátek, je to právě teď. a po peaku zpravidla nastává útlum. fascinace 90s je mezigenerační, ale patentovat si jejich výklad mi trochu zavání prudou a opakováním se.
🍒 cherry on top
ten Wordle mi začínáte trochu kazit tím, jak furt spamujete na Twitteru, ale dobře. věděli jste, že to začalo jako dárek od kluka svý holce, která miluje křížovky? sympatické je, že i když to hraje celý svět, tak se to pan vynálezce nesnaží zpeněžit: “I think people kind of appreciate that there’s this thing online that’s just fun,” Mr. Wardle said.
West Elm Caleb. Caleb je návrhář nábytku z New Yorku, který se, ehm, snažil chodit s více holkama najednou. ty se ale spojily na TikToku a Caleba vyoutovaly jako toxického predátora a taky mu tím trochu zrušily soukromí. a teď se debatuje, nakolik to bylo oprávněné (pamatujete na Kluka z gauče?) i proč jsou podobné tiktokové kauzičky tak sexy = připomínají totiž film.
legendy kolem nás. babička Jitka (jo, zaslouží si ještě jednu zmínku) mi k Vánocům dala knihu vzpomínek nevlastního syna Miloše Formana na Miloše Formana. tu bych bohužel zařadila do žánru jak NEPSAT o legendě. naopak podcast Goťťák, který mě po pomalejším rozjezdu nakonec chytl, je kvalitní zástupce žánru jak se POSTAVIT legendě.
jak se zahřát. Jirka Špičák nedávno na Twitteru lobboval za normalizaci sezení v elektrické dečce, Jakub Jetmar se mi zase objevil ve feedu se zajímavým článkem, že všechny naše problémy vyřeší lahve s horkou vodou. ze svého burrito módu nemohu než souhlasit.
děkuji, že jste dočetli až sem. mě chytl lednový útlum. tak doufám, že pokud jste na tom podobně, investujete alespoň do kvalitní elektrické dečky, podložky nebo lahve.
mějte se krásně a šiřte slovo o pyré letteru.